Trajektt

Když jsem byl ještě malý chlapec, tak jsem si myslel že vikingové byli obří, rohatí páni, kteří měli dlouhé vlasy a vousy ze kterých šel na sto honů strach. Nic z toho není pravda. V tomto mém deníčku vyvrátíme některé bláboly, které se nám snaží vnutit populární kultura ve filmech, seriálech a v počítačových hrách.  V první řadě zapomeňte na přilby. Protože první případ, kdy se Viking někde objevil s rohatou helmou, pochází z roku 1825 a šlo o ságu o Frithiofovi. Skandinávští válečníci nosili helmy velmi zřídka. Obvykle neměli na hlavě nic, pokud ano, šlo o jednoduché kožené čapky nebo stejně jednoduché kovové helmy. Rohy používali, ale odděleně coby nádoby na pití hlavně během hostin. Krom toho na rohy troubili, což byla forma komunikace například mezi loděmi nebo vojenskými oddíly. Dalším chybným blábolem je fakt, že Vikingové nikdy nebyli Vikingové. Zní to sice divně, ale je to tak. Vikingové se nikdy nepovažovali za jednu skupinu, dokonce se zřejmě tímto slovem ani neoznačovali. Termín Viking znamenal jen seveřana, který vyrážel na námořní výpravy. Vlastně by se tedy měli psát s malým písmenem V, ale pravidla jsou pravidla. Vikingové, tedy ti lidé, které tímto slovem dnes nazýváme, to byly ve skutečnosti desítky kmenů, které žily na území dnešního Norska, Švédska a Dánska. Každému vládl náčelník, který s ostatními spolupracoval, jen když se mu to hodilo… Na západě byli označováni jako Normané (= lidé ze severu), na dnešním německém území jako Ascomani (= jasanoví muži – od materiálu, z něhož byly stavěny vikingské lodě), na východě Varjagové (označení Varjag náleží obyvatelům dnešního Švédska). Poslední jmenovaní založili Kyjevskou Rus. Jejich vůdce Rurik spolu s bratry byli vyzváni zdejšími Slovany, aby se stali jejich knížaty. Podle jedné z nejrozšířenějších verzí pochází výraz „Rus“ (rusь) od finského slova „ruotsi“, odvozovaného ze staroseverského „roðr“ (veslovat/veslaři). Termínem Roðslaghin (Roslagen) se například nazývala správní oblast, která poskytla jednu loď, slovo „ruði“ zase znamená námořní výpravu. Jako Ruotsi také pobaltští Finové označovali kmen Svéů ve středním Švédsku. Další z rozšířených mýtů je ten, že Vikingové byli nečesaní a nemytí špindírové. Protože když se řekne Viking, asi si vybavíte zarostlého vousáče se špínou za nehty. Taky omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy i pinzety jsou jasným důkazem, že se severští bojovníci starali pečlivě o vousy a vlasy. Máme také písemné důkazy o tom, že ostatním Evropanům přišlo divné, jak se Vikingové nejméně jedenkrát týdně koupou – tak zásadní hygienické návyky neexistovaly ještě ani v 19. století… Vikingové však měli na rozdíl od ostatních Evropanů velkou výhodu: žili v oblastech s přirozeným dostatkem pramenů s teplou vodou. Takže po těchto důkazech člověk musí na různé filmy a seriály s touto tématikou koukat víceméně s nadhledem. A to se netýká jen Vikingů !!!