Recent diary (123)
Být origo je cool
Po čase je tu podnět pro další příspěvek, nebudu to dlouho omílat s tím, jak moc mi nedávné zhlédnutí geniálního animáku Wallace & Gromit sedlo do vkusu a navrátilo do časů, kdy jsem ujížděl na Slepičím úletu a Spláchnutém. Jen chci podotknout, jak si vlastně nesmírně vážím toho, když tvůrci mého oblíbeného animovaného žánru zkouší jiné cesty a vše nevypadá tak násilně vyumělkovaně jako většina mainstreamových animáků současnosti.
Vedle studia Ardman, jež stojí za výše zmíněnými kousky, nemůžu nepochválit loňskou odvážlivost u Dreamworksu a nového pojetí dvojky Kocoura v botách, která se hezky opřela o netradiční animaci, co částečně vykopl bezprecedentní první Spider-verse a úplně naservírovala Rodina na baterky. V jejích šlépějích půjdou letošní Želvy Ninja. Ty jsem nejdříve úplně ignoroval a teď je díky tomu vyhlížím ve velkém.
Pak už chci jen okrajově vyjádřit "shoutout" originálním animačním technikám, které se nám zobrazily v nezávislých kouscích jako nedávná česká sonda do nelehkého Afghánistánu Moje slunce Mad nebo na podobnou notu hrající Teheránská tabu. Tematicky skoro totožné a zas jinou animací oplývající Živitel, opírající se o animační styl mistra Tomma Moorea, nesmí ve výčtu chybět.