Recent diary (124)
Vodopád slz
Čerstvý zážitek s Květem pouště, dramatem s obrovsky mocnou vypovídací hodnotou o problematice ženské obřízky ve světě, ve mně zanechal tak intenzivní nával emocí, že se musím poohlédnout za podobně citlivými filmovými zážitky, které nenechaly mé oči suché.
Když poohlédnu pod filtrem dramat, kterým jsem udělil 5 hvězd, nelze si mezi posledními zhlédnutými nevzpomenout na turecké drama Dárek do cely č. 7, z loňských viděných ve mně poměrně silně zarezonovalo Mezi řádky. Mezi méně profláklými, ale stále povedenými filmy, co člověka na nějakou chvilku odmlčí, je třeba vyzdvihnout postarší novozélandské drama Kdysi byli bojovníky.
Z těch známých záležitostí, u kterých je zapotřebí vlastnit nejeden balík kapesníků, jsou samozřejmostí nejsmutnější z nejsmutnějších Zelená míle, Hačikó - příběh psa nebo obdobné Marley a já, z mého subjektivního pohledu můžu přidat ještě Trosečníka. Speciální shoutout musím vytvořit opět trochu polozapomenutému dramatu Lion, k němuž ale zajisté zná každý druhý soundtrack od populární Siy.