Urukhaj98

Kdo mě zná, ať už z ČSFD či osobně, ví, že jsem obrovský popkulturní fanboy, co se snaží mimo jiné nakoukávat co nejvíc filmů a seriálů a to pokud možno s co největším žánrovým rozsahem. Kategoricky nic nezavrhnu jen na základě konkrétního žánru, byť mi třeba zprvu není dvakrát po chuti, ale snažím se si co nejvíc rozšiřovat obzory. Což samozřejmě neznamená, že nemám své oblíbence, které při postupném nakoukávání zdánlivě nekonečné kinematografie upřednostňuji.

Jistě, s tím nakoukáváním to může být někdy komplikované, zvlášť s mnoha povinnostmi okolo, ať už rodinnými, pracovními nebo jinými. Jak se však říká v jednom mém oblíbeném filmu: "Život si najde cestu." A stejně tak si i fanda jako já najde čas na to, co miluje.

Každý kdo to má s filmy jako já také určitě ví, že jejich sledování je jen polovinou zážitku. Úplným se totiž stane až ve chvíli, kdy jej můžete s někým sdílet. Pro mě a věřím, že i pro mnoho dalších to může být například s podobně naladěnými kamarády v hospodě u piva. Želbohu ani na to není kvůli již zmíněným povinnostem tolik času. Co tedy dělat, když jsem zrovna plný dojmů a nemám je komu sdělit?

Inu, uchýlit se ke klávesnici a poslat své pomocí znaků zhmotněné myšlenky do světa. Bude to někdo číst? A pokud ano, osloví to někoho? Nebo dokonce urazí? Nevím. A vlastně je mi to jedno. Spíš než o snahu něco kloudného sdělit se jedná o můj (čistě náhodou veřejný) deníček, do kterého budu jednou za čas a opravdu velmi nepravidelně psát to, co je příliš obecné nebo nekonkrétní, aby to obstálo v sekci komentářů a já budu mít tu potřebu se na dotyčné téma přesto vypsat.

Ale kdo ví. Třeba taková potřeba nepřijde a je to naposledy, co sem píšu. Uvidíme. Koneckonců je to tak, jak říká postava z mého jiného oblíbeného filmu: "Jen my rozhodujeme o tom, co uděláme s časem, jenž nám byl dán." Nebo to řekl jinak? Samé otázky...

 

Zdroj fotografie: čmáranice autora textu