Rimsy

Možná se jedná o dramaturgický záměr, možná jen o náhodu. Letošní karlovarský program je každopádně prošpikovaný snímky o mladých lidech, kteří si hledají své místo na slunci. Spíše by se tedy raději spokojili se zemí, ale leckdy se jim nedaří ani to.

 

Hrdiny tuzemského dokumentu Nic jako dřív jste možná viděli už dřív, dvojice zmatených mladíků z novinky Olma Omerza Všechno bude ale měla premiéru až zde. Trochu starší je hrdinka Chvilek v podání Jenovéfy Bokové, ani ta však nemá separaci od rodiny úplně vyřešenou. Indie Ameriku a její nejisté mládí zastupují Wildlife o chlapci s rozhádanými rodiči či Převýchova Cameron Postové o tom, jaké bylo vyrůstání homosexuálních mladistvých počátkem devadesátek. Přidejte si k tomu třeba soutěžní Příběh lásky o mladé dívce, která až po smrti matky proniká do rodinných tajemství a objevuje svou sexualitu. Nemluvě o Mizejících světluškách, Miriam lže a dalších snímcích především z hlavní soutěže, které jsem ani neviděl. Tohle už nemůže být náhoda.

 

Proč je najednou takový zájem právě o toto téma? Možná se nejedná jen o krizi mládí, ale filmaři si potřebují povzdechnout nad celou společností. Spousta z nás se cítí vykořeněně a zmateně, není si jista svými hodnotami a neví, jak se v současném světě zorientovat. Nerad bych kumštýře přecenil, ovšem tyto celospolečenské nuance dokáží umělci vytušit lépe než kdokoli jiný a příběhy nejistých mladých lidí jsou toho možným projevem. Takže, dívejme se na ně s pokorou, bez povýšenosti, že tohle už přece dávno máme za sebou; z rozličných zákoutí dospívání se můžeme mnoho zajímavého dozvědět i sami o sobě.