Coliseum

Mrdat. Lidstvo se změní na tupě tepající, hlavou házející zombies, domy se zbortí a v sutinách najde smrt většina neznabohů. Přežijeme my, kteří ví a věří. Tříštění kostí, zvednutej popel a tak. Však víš.

Spojení těhle tří svit je.........dlouho očekávaný a nečekaný, vymodlený a odvážný, vzrušující, frustrující a předevšim hrůzu nahánějící. V Praze ten den zákonitě něco spadne, protože akce vyvolává adekvátní reakci, a ta je v tomhle případě jediná možná. Sténající, bortící se domy, úpěnlivě praskající traverzy, bolestivě vytrhaný základy, přerušený tepny. Je to vážně bláznovství, spojit tahle uskupení a je výstavní šílenství, zasadit je do centra. A já chovám nekritickej respekt k bláznum a nehynoucí úctu k šílencum, bez nich by tohle nebylo možný.

 

Unsane vydali novou fošnu snázvem Wreck. Jo, možná neni tak dobrá jako Visqueen. Možná. Ale ukažte mi jinou kapelu, která si tak vehementně jede po celou dobu existence svoje, nekouká doleva ani na jih, sere na škatulky, styly, novotvary a fúze a poctivě cizeluje svůj zvuk, kterej v toku let vypilovala k těžko zaměnitelný dokonalosti. Když nějakou takovou bandu najdete, máte u mě orální uspokojení zdarma. Wreck je špinavý blues, neopracovaný zrno a hudba k táboráku. Decay to jasně dokazuje (viz klip). Kdo má rád hardcore v prenatálnim významu toho slova, musí utírat, při vyslovení slova Unsane, slinu už teď. Živá produkce se nedá dost dobře popsat, musí se vidět. Je to pocit podobnej tomu, kdy ležíte na silnici a k hlavě se blíží rozjetej parní válec, Už cejtíte prohejbající se silnici, vibrace a teplý železo rotujícího válce. Zlověstnej rachot, ohlušující, nekonečnej. A v okamžiku, kdy je jasný, že vám ta masa šrotu hlavu rozlouskne jak dutý vejce, zastaví se a trochu couvne. Vy ale nemůžete vstát, zjišťujete, že nechcete a víte, že to samý následuje v několika málo okamžicích znovu...a znovu...a zase....pořád. I potom, co se válec zastaví. Ještě dlouhou dobu po vypnutí. Chacha!!!

 

Big Business (http://www.youtube.com/watch?v=d9GY35tovA0) sou lepší než Melvins. To je životní přiznání a svatá pravda, přičemž paradoxní je, že to neni možný. A je! Poslední zářez na krvavou pažbu je Quadruple Single .  Znáte ten úzkostnej pocit, kdy cítíte padající kameny z nebe, každej z nich vám v mžiku může rozčísnout hlavu na dvě nevzhledný půlky, ale těsně před dopadem na bod X někam zmizí? Ale jen proto, že chtějí znovu padat a udržovat vaši mysl v konstantní napajatosti a podivně vzrušující křeči? Ne? Tak 1. července v Lucerně, ok? Tam poznáte, vo čem je řeč. Je to sludge, je to stoner, je to metal a je to sakra valivý. Děsivě, podmanivě.

 

Lyssa (http://www.youtube.com/watch?v=ff0fWcUyf74). Él Clasico, druhá deska je macho, sexy, kreslená, vroucí, milá a romantická. A sakra vytůněná, voe. Asi takhle. Ať už bude Lyssa řídit válec nebo déšť suti, můžu vás ujistit, že konce se nedožijete. A neni to přesně TO, proč toho data všichni budem bezhlavě máchat palicema? Jo, přesně pro to. Abychom se nedožili dalšího dne, Kdo položí ten večer život, povstane další den čistší a s novejma možnostma. Nic většího neslíbim, nic menšího negarantuju!

 

1.7, pište si to, diletanti. Do itinerářů na ruku, pod kůži. Pudem něco rozbít.