Brylin

Po shlédnutí výborného českého filmu Jako nikdy a následné besedě mi to nedá, abych si neposteskl nad návštěvností českých, nedej Bože ještě kritikou aplaudovaných, filmů v kinech. Jedno z nejlepších komorních dramat loňského roku vidělo na velkém plátně pouze necelých 3000 diváků! Kde se stala chyba? Nedostatečná propagace? Špatný marketing? Částečně určitě. I producent Ondřej Trojan to dodnes bere jako své manažerské selhání. Kde ovšem hledat další příčiny diváckého nezájmu? Vysoké vstupné? Nezdá se mi, průměrnou cenu lístku okolo sta korun lze jednou za měsíc či dva obětovat. Příkré kritiky?Je zcela zřejmé, že se český divák kritikami až na nepatrné výjimky neřídí - stačí se podívat na špici divácké přízně za rok 2013, kde pevně usazeny trůní Babovřesky. Myslím, že průměrný český konzument přichází do kina za oddechem a zábavou, čím přízemnější a víc šokující, tím lépe. Hlavně se nezatěžovat přemýšlením! Tuto tezi podporuje i sledovanost televizních pořadů, kde vedou s náskokem seriály komerčních stanic. Ještě že mi karlovarský festival jednou za rok píchne pořádnou dávku optimismu a dodá pocit, že to s diváckým zájmem o kvalitní filmy není úplně tak špatné.