Ony

zavíráme vránama

a čtu si.

Tak Zkušenost exilu.

v pondělí ve 20.00 jedno roztržkové dusno

v pondělí ve 20.00 jeden kult, ve středu v 17.30 jedna nevídanost

ve středu jedna Milena ve skle

mimo jiné Čarovné oči s živým hudebním doprovodem The Harmonic Play.

(severní křídlo Nákladového nádraží Žižkov, sobota 10. 6., po deváté večer)

v pondělí jedna dekonstrukce, ve středu drsný chorvatský venkov

V úterý to bylo, až na panikařící a koktající Ony, fakt moc krásný, takže pokračujme – ve čtvrtek dalším Makavejem a o víkendu Pavlovićem. Dík.

zítra opravdu přijďte

Další pěkná přehlídka se jmenuje Generace normalizace a doprovází vydání stejnojmenné orálněhistorické knihy.

cyklus!

Konkrétně:

W. R. – Misterije organizma

Ljubavni slučaj ili tragedija službenice P. T. T.

Buđenje pacova

Kad budem mrtav i beo

Zaseda

Breza

Horoskop

Rani radovi

Uzrok smrti ne pominjati

Lisice

Vrane

Samozřejmě z pětatřicítek a s úvody.

(kdyby to náhodou někdo ještě nevěděl)

♥♥♥♥♥♥♥

Momentálně jedu v Krakatitu a zažívám s ním i nečekaná dobrodružství. Četla jsem ho tedy už před lety a tehdy ne že by se mi nelíbil, ale připadal mi na Čapka nezvykle efektní, hodný spíš nějakého sexy paperbacku než školních čítanek. Mám pocit, že jsem vyzrála a možná při příštím čtení pochopím to autorovo niterné dilema, které tam zašifroval a kterého se chytla Alice Nellis, když teď režírovala v ND operu Václava Kašlíka (100. výročí narození). Zavítala jsem na premiéru, hudbu úplně nevstřebala, ale fascinovalo mě to. Z režisérčina polopatického činoherního prologu jsem byla spolu s tím pejskem, který tam „hraje", trochu nervózní. Skrze Kašlíka, jehož opera je vlastně adaptací filmového scénáře, se dostávám k Vávrovi. První film se mi líbí čím dál tím víc, i když samozřejmě trochu zkresluje povědomí o předloze. Více o něm napíšu časem snad někam. O druhém filmu nenapíšu nic nikam. Pro pořádek jsem četla také komiks Jana Bažanta, ale žádnou výraznou stopu ve mně nezanechal (jen si pamatuju, že je tam třikrát „by jste", achjo).

Těším se samozřejmě hlavně na vnitřek. (Je to jedna kniha, stačí otočit. Každému to není hned jasné no.)

můžete se potěšit v Revue.

a další muži :-)

= rok, kdy jsem zjistila, že mi jdou lépe přespolní běhy než psaní o filmu. Tak buďme zvědavi, co se dozvíme v roce novém!

s manekýnkou – hezkou, vtipnou a virážovanou